Říká se, že fotografie řekne víc než tisíc slov. Podívejme se společně na obrázek usměvavé rodiny, která se nechala zvěčnit na verandě viktoriánské vily. A teď si její členy prohlédněme pozorněji. Tatínek se zubí jakoby z donucení. Mamince ujíždí pohled k domu sousedů. Bratr vší silou třímá kovové zábradlí. Sestra se směje záhadně, jako by skrývala křehké tajemství. Zahrada je rozryta buldozerem a v pozadí vykukuje postava se světlými vlasy a bledou pletí. Je to kluk… nebo holka? Dost možná jen světelný přelud či prst fotografa. Ale co když všechny tyhle drobnosti, které vám na první pohled unikly, znamenají víc, než byste kdy hádali? Čtyři hezké dívky v Rosewoodu věří, že mají jasnou představu o skutečných událostech noci, kdy zmizela jejich kamarádka. Kdyby ovšem zalistovaly vzpomínkami ještě jednou, soustředily se na drobnosti a vybavily si prchlivé divné pocity, možná by se jim dosavadní obrázek změnil přímo před očima. Dost možná by holky ohromilo – dokonce vyděsilo –, nač by přišly. Pravda bývá horší než zdání. Hlavně tady v Rosewoodu.
