39 Kč
Kvalita 10/10. Kvalitní kniha, která ukazuje příčiny a následky konfliktu.
Kniha není pouze historií občanské války ve Spojených státech. Velmi zevrubně probírá "nevojenské" stránky krvavého knofliktu, který více než před sto lety upoutal pozornost světové veřejnosti, jímž navíc skončila závislost Spojených států na Evropě a její výsledek poznamenal celé světové dějiny pro celé následující století. Tato občanská válka byla katalyzátorem řady procesů, které by se jinak těžko udály. Snad k nejzávažnějším náleží zákon o domovinách, podepsaný Abrahamem Lincolnem, který je dodnes charakterizován jako nejdůležitější zákon amerických dějin. V předkládané práci jde o druhé doplněné a ilustrované vydání. Doplňky se týkají poznámek, vysvětlivek a bibliografie, která upozorňuje na významná díla věnovaná této historické události.
Neexistuje jednoznačnější ukázka toho, jak hloupá je propaganda, která nám podsouvá, že válka Severu s Jihem byla válkou mezi dobrem a zlem, bojem za zrušení otroctví. Byla vyústěním desítky let trvajícího konfliktu, který byl bojem mezi jižanskou aristokratickou společností a mohutnějícím Severem. Snad na málokterý vojenský konflikt se dá tak jednoznačně aplikovat Clausewitzův poznatek, že válka je pokračováním politiky s použitím jiných prostředků. Tady to bylyl zprvu politické střety o důležitější otázky, než vlastní otrokářství. Týkalo se to výstavby železnic, svobody obchodu a především způsobu, jak budou rozparcelovány Velké pláně. Pro věčně zadluženou honoraci na Jihu bylo získání rozhraničených pozemků na velké části s jejich pozdějším přeprodejem za tučné provize otázkou života a smrti a nic jim nebylo víc vzdálené, než idea mohutného přistěhovatelství a dělení pozemků na středně velké rodinné farmy. Z politického hlediska šlo o to, jak vytvořit další "nové" otrokářské státy a zabránit přehlasování Jihu Severem. Protekcionismus Severu a boje o celní tarify zase ukazovaly nesmiřitelnou rozdílnost a neslučitelnost zájmů z pozice Severu. Oni drobní farmáři představovali obrovský trh pro průmysl na Severu, který ale bylo potřeba chránit před britskou konkurencí a naopak jižanští producenti bavlny potřebovali volný obchod, aby ze své nejdůležitější komodity vytěžili co nejvíc. Z vojenského hlediska se jednalo o první skutečně moderní válku s neuvěřitelně početnými armádami (armády Unie a Konfederace měly v součtu dvakrát tolik vojáků jako Prusové, Rakušané a Italové ve válce v šestašedesátém dohromady), s využíváním všech dostupných technických prostředků a novinek (opakovací zbraně, první kulomet, pancéřované lodi, telegraf nebo celkově logistika i využívání železnic). Bohužel, tahle válka přinesla i jiné "novinky", neúnosnými podmínkami v zajateckých táborech počínaje až po válku proti civilistům - ono neslavně slavné tažení generála Shermana hlubokým Jihem a metodicky prováděná taktika spálené země v rozsahu do té doby nevídaná. A také to byla válka, kde ztráty na lidských životech překonaly všechny ostatní konflikty, do kterých se Spojené Státy zapojily v celých svých dějinách.
